Rodiče s tím nadšením moc nesouhlasí. Každý z jiného důvodu. Mamince se bude po mladých stýskat a tatínek už počítá na kolik je to zase přijde. Mladí nemají skoro nic a krabice od rajčat jim asi jako nábytek stačit nebude. Dneska chtějí za kus nábytku v obchodě majlant, kde na to má jeden brát. Mudruje otec v duchu a maminka se rozhlíží po kuchyni, aby mladá, jako snacha, viděla že má zájem. Přitom však už přemýšlí, kam jí co dá, a jak ji bude nasměrovávat k tomu co dělá celý život ona, a hlavně jak to dělá.
Mladým, jako novomanželům se však v hlavě honí něco zcela jiného. Především je to otázka, kde, co bude. To víme, tři pokoje jsou tři pokoje. Kdyby byly dva, bylo by méně starostí. No, tak tam bude ložnice a tady obývák. Nebo ne? Ne, bude to obráceně a ten další pokoj bude pro dítě. Ano, přesně tak, pokud to ještě neotočíme.
Jsou to krásné okamžiky v životě lidském a dá se říci, že ty nejhezčí. Když se pak začne běhat s metrem v ruce, začíná to chytat šmrnc a byt se za chvíli stává už už obyvatelným. Ovšem pouze na papíře. Čmárá se vším možným a měří se a měří. Nu a všechno to končí v obchodě s nábytkem.
Jenže, tahle skříň nám nevejde tam kam ji chceme. Tahle je zase úzká, zbude tam zbytečně kus slepého místa, kam se nedá nic postavit. Jak to bude vypadat? Znovu se jde domů, znovu se vyměřuje a přemýšlí, kam dát to co má jiný rozměr, než my nutně potřebujeme. Teprve až pak přijde nápad, koupit si skříně na míru. Tím pádem je okamžitě po všech starostech a potížích, protože ty vejdou přesně tam kam vejít mají a sedí tam jako ulité. Tohle řešení je navíc moderní, protože nábytek je velmi hezký, a navíc si můžete vybírat, jak chcete, aby přesně vypadal. O tom, že si určíte materiál snad ani nemá cenu psát.
Neváhejte a udělejte totéž co mladí v našem příběhu. Uvidíte, že nebudete litovat.